O vratiči se tvrdí, že zabraňuje rozkladu. Dokonce jeho jméno „tanacetum“ je odvozeno od řeckého slova, které znamená v překladu nesmrtelnost. Dříve se používal pro své významné antiseptické účinky a to ke konzervování mrtvých. Pojí se k němu také dávná legenda, že nápoj z vratiče podaný mladíkovi Ganymedovi jej učinil nesmrtelným, takže pak mohl obsluhovat Dia jako nosič číší. Tuto rostlinu měl v oblibě i Karel Veliký, který nařídil, aby se pěstovala v jeho zahradách. V Anglii se o Velikonocích přidával do mléčného pudinku „Tansy“. Potkat vratič můžeme téměř kdekoliv, roste u cest, na okrajích lesů nebo třeba u potoků.

Vytrvalá bylina, vysoká až 160 cm, oddenek je bohatě větvený a téměř dřevnatý. Přímá hranatá lodyha končí v chocholičnaté, větvené latě. Listy jsou podlouhle vejčité, 1-2 peřenosečné. V květu má až 12 kopinatých, zastřihovaně pilovitých úkrojků. Úbory jsou žluté a drobné, v průměru široké asi 10 mm. V terči jsou květy obojaké, v obvodě pestíkové (někdy se obvodové netvoří). Úbory jsou podepřené zákrovy. Plodem je vejčitá nažka. Kvete od července do září.

Za suchého počasí v době květenství sbíráme nať a někdy květ. Rostlinu seřezáváme a sušíme rychle ve stínu. Při umělé teplotě nepřekračujeme 35°C. Droga má velmi pronikavý pach. Z obsahových látek má vratič hlavně silici s hlavní složkou thujonem, který je jedovatý. Také obsahuje hořčiny, třísloviny, organické kyseliny (př. jablečná, máselná, vinná), pryskyřici, inulin a flavonové glykosidy.

Droga vratiče působí prudce až toxicky. Silice z květů ve formě usušeného prášku byla užívána jako prostředek proti různým parazitům jako blechy, vši, roupy aj. Také odpuzuje hmyz. Používá se hlavně ve formě koupele a masti jako silnýantibiotický prostředek na nehojící se rány, stejně tak může mít významné protirevmatické účinky. Při vnitřním použití může vyvolat překrvení břišních orgánů, větší dávky způsobují závratě a křeče. Mělo by se tedy dbát na správné dávkování, velké dávky mohou působit velmi nebezpečně. Stejně tak není vhodný při těhotenství.

Své místo lze najít i v kuchyni. Listy vratiče se dusí s rebarborou a pak se jím potírá maso – maso tak dostává vůni jako po rozmarýně. Dříve se vratičem dochucovaly saláty, omelety či nádivky. V kosmetice se používá při napařování zejména bledého a unaveného obličeje.

Připravíme si silnější nálev, lohujeme zhruba 15 minut. Ten pak přidáme do koupele, která by měla trvat 10-15 minut.

...převzato z byliny.info.cz

MOJE POUŽITÍ:

z vratiče dělám mast pro mou tchýni, která má revma a v noci má bolesti. Dělám jí stejně jako u jetele zhruba na 100g sádla hrst nebo dvě byliny (tak aby bylo sádlo plné byliny.)  :-)  Nechat rozehřát jako na smažení hodit bylinu a jak to vzkypí odendat z tepla, nechat louhovat tak 2 dny. Je třeba každý den malinko rozehřát aby se sádlo rozpustilo, po 2 dnech scedit. Uchovávat v ledničce.  Místo sádla se dá použít vazelína..prodává se v lékárně, ale sádlo se hrásně rozmazává a masíruje. Máti tato mast hodně pomáhá a utlumí bolest na celou noc. Je to prý to jediné co jí pomůže

Také je tato mast skvěle hojivá pro své silné antibiotické vlastnosti

Ještě je super na odpuzování hmyzu a klíšťat. Při výletu do přírody utrhnout list pomačkat a potřít oblečení  může se stčit pár listů do kapsy. Jeho aroma odpudí hmyz