Tilia platyphyllos - lípa velkolistá
Až 40 m vysoký, listnatý, opadavý strom. Kůra v mládí hladká a šedá, později popraskaná. Listy střídavé, řapíkaté, srdčité, pilovité, 7 až 12 cm dlouhé, na svrchní straně krabaté, na spodní straně po celé ploše kratičce pýřité a v paždí žilek s bělavými, na podzim až okrovými chomáčky chlupů. Květy po 3 až 5, 5četné, světle žluté až světle žlutozelené, stopkaté, ke stopce přirostlý bledě zelený, blanitý listen, tyčinky delší než korunní lístky. Plody 6 až 10 mm dlouhé, oplodí dřevnaté, nesmáčknutelné. Kvete v VI.
Sbírá se květ včetně blanitého listenu ihned po rozkvětu za suchého počasí. Suší se co možná nejrychleji za teplot do 40 °C.
Přes všeobecnou oblíbenost lipového květu není droga dodnes detailně prozkoumána, obsahuje asi 0,04% silice s farnesolem, nerolidolem a geraniolem, sliz, třísloviny, flavony (např. rutin, hyperosid, kvercitrin, isokvercitrin, astragalin, tilirosid aj.), organické kyseliny (kyselina p-kumarová a chlorogenová), saponiny a fytosteroly.
Droga působí potopudně, močopudně, žlučopudně a protikřečově. Užívá se zejména při nachlazení, horečkách, při nemocech v oblasti trávícího a močového ústrojí nebo při špatné funkci žlučníku. Podává se obvykle ve formě čaje (1/2 čajové lžičky na šálek, denně 2 až 3 šálky), častěji se však míchá do směsí.
Informace v tomto odstavci převážně převzaty z: J. Janča, J.A.Zentrich: Herbář léčivých rostlin, díl 3.
Další užití:
-
Z měkkého a lehkého lipového dřeva se vyrábějí bedny, tužky, překližky, rýsovací prkna apod., je to také dřevo velmi vhodné pro práce řezbářské.
-
Z lipového lýka se v minulosti vyráběly střevíce, rohože nebo nádoby na obilí.
-
Často se lípa malolistá uplatňuje v sadovnictví nebo jako meliorační či půdoochranná dřevina.