Jitrocel kopinatý

Plantago lanceolata

 

Jitrocel kopinatý je jednou z nejznámějších u nás rostoucích rostlin. Jitroceli kopinatému se také říká ranhojič a lze říci, že mu tento název patří právem. Úzké listy připomínající malá kopí jsou totiž opravdu skvělou zbraní - scelují a hojí malé rány. Jeho příbuzný jitrocel větší má širší listy a je také léčivý.

Již ve středověku sloužil jitrocel jako prostředek zastavující krvácení, krev čistící, rány hojící a horečku tišící.

Popis a výskyt:

Jitrocel kopinatý je planě rostoucí vytrvalá bylina, která vytváří přízemní růžici dlouze kopinatých listů se souběžnou žilnatinou, jejichž téměř lysá čepel se zužuje v dlouhý řapík. Z listové růžice vyrůstá několik stvolů, které jsou 10 až 30 cm vysoké a nesou krátký vejčitý až krátce válcovitý klas s drobnými květy. Z drobné čtyřcípé hnědavé koruny vyčnívají čtyři nápadné tyčinky s dlouhými bělavými nitkami a žlutými prašníky. Jitrocel kvete od jara do podzimu. Jitroceli se daří na sušších místech- na lukách, polích, trávnících, pastvinách a v travnatých příkopech. Vyskytuje se v nížinách i na horách.

Užívaná část: list, semena

Listy jitrocele sbíráme od června do srpna, před tím, než vyrostou první stvoly. Protože dorůstají nové listy, můžeme jitrocel sklízet i vícekrát za rok. Jitrocel sbíráme za suchého počasí v době, kdy již na listech není rosa. Listy jitrocele jsou choulostivé na sušení. Velmi snadnou se zapaří a ztmavnou. Sušíme je tedy rychle volně rozložené na vzdušném suchém místě. Při umělém sušení nesmí teplota přesáhnout 40 °C. Přesušené listy se snadno drolí. Správně usušené listy mají zelenou barvu, ty tmavé vyhazujeme. Při skladování nesmí navlhnout, proto je lepší ukládat je do uzavřených nádob. Jsou téměř bez pachu a mají mírně hořkou až svíravou chuť.

Léčivé účinky:

Jitrocel ulehčuje vykašlávání a vylučování hlenu. Má však také protizánětlivé, antibiotické a dezinfekční účinky. Jitrocel je jedním z nejlepších přírodních prostředků na záněty sliznic. Snižuje tvorbu hlenů, proto je vhodný při kašli, na rýmu, ucpané průdušky, sennou rýmu, astma i bolest uší. Tak jako pomůže při nemocech dýchacích cest a při dušnosti, osvědčuje se také při zánětech močových cest, poruchách žlučníku a jater, při vředových chorobách žaludku a dvanácterníku, při zánětech žaludku a střev, kdy se průjem doporučuje mírnit odvarem bylinky v červeném víně. Jitrocel má příznivý účinek na celé tělo. Chrání také zahleněná střeva, uvolňuje spasmy, odstraňuje podráždění.

Zevně se šťáva z čerstvých listů s vynikajícím účinkem díky obsahu křemíku a zinku používá ve formě obkladů a náplastí na hojení ran a při léčbě otoků. Ve formě obkladů a mastí je bylina schopna odebírat vlhkost a ochlazovat povrch kůže.

Jitrocel je léčivá bylinka, po níž je třeba sáhnout v případě ran, které jsou již podrážděné, zanícené a které právě tato bylina rychle zacelí. V přírodě můžeme rostlinu použít v rámci první pomoci k zastavení krvácení při lehčích poraněních. Rozemnutá bylinka je vhodná také na pohmožděniny, vymknutí, vředy a hemoroidy. Lze jí ošetřit rovněž otoky způsobené hmyzím štípnutím nebo puchýře, které vzniknou po popálení pokožky kopřivou.

Odvar z jitrocele je výbornou oční vodou na zánět spojivek a očních víček. Ale poslouží také jako vynikající přírodní pleťová voda. Vyluhovaná semena lze používat do regeneračních emulzí a roztoků na pleť.

Použití v kuchyni:

Jitrocel je vedle svých léčivých účinků užitečný jako jedna z prvních jarních planých rostlin, které nám dodají po zimě tolik potřebné minerály a vitamíny. V kuchyni se používá do polévek, špenátů a mladé listy můžeme přidávat do salátů spolu s dalšími jarními planými rostlinami.

Způsob použití:

Čaj

1 vrchovatou čajovou lžičku listů (můžeme přidat i celé květní klásky se semeny) na ¼ litru vody, jen spařme a necháme krátce vyluhovat.

Tento čaj pomáhá při nemocech dýchacích cest, nemocech žaludku a při průjmu, při zánětu ledvin a močového měchýře a na kloktání při bolení v krku.

Při nemocech z nachlazení můžeme jitrocel kombinovat s diviznou, květem černého bezu, s mateřídouškou, tymiánem, slézem a lípou.

Jitrocelový sirup

Omyté a na kousky natrhané lístky jitrocele dáme do litrové láhve a zalijeme 1 dcl žitné pálenky a 1/4 l převařené a zčásti vychlazené vody. Necháme stát 24 hodin. Scezenou tekutinu svaříme se 1/4 kg cukru krystal a ještě horkou jí pak plníme tmavé lahvičky. Vychlazené uchováváme v chladnu a ve tmě. Neotevřený sirup vydrží několik měsíců a je vhodný při onemocněních horních cest dýchacích, která provází suchý a dusivý kašel. Podáváme po lžičce třikrát denně.

Pleťová voda

Jitrocelový nálev připravený z 50 gramů jitrocele zalitého půl litrem teplé vody necháme louhovat 30 minut. Vychladlý smícháme se stejným dílem ředěného lihu, čímž získáme pleťovou vodu na nečistou, aknózní a uhrovitou pleť.

Rady našich babiček:

Jitrocel v medu

Čerstvý, omytý a vody zbavený, na kousky natrhaný jitrocel se zalije medem, který bylinku konzervuje, přebírá jej léčivé účinky a v zimě se používá při bolestech v krku.